Aktovka

Seděla jsem jako obvykle na regále a čekala jsem, jestli si mě někdo vybere. Přišlo září a já jsem věděla, že si pro mě někdo přijde. Bylo asi 3. září a já jsem na regálu smutně seděla, protože mě nikdo nechtěl. Když už bylo 7. září, všichni už chodili do školy a nikdo už si aktovku nekupoval. 8. září, když už se chystala prodavačka zavřít, na poslední chvíli otevřeli dveře krámku rodiče s dcerou. Říkal jsem si, že to je moje poslední šance. Oprášila jsem ze sebe prach a v tu chvíli mě ta holčička chytla, objala mě a řekla: "Tuhle chci!" Byla jsem tak šťastná, že už nemusím trčet na regále a moje nová majitelka se o mě starala tak dobře, že jsem se nikdy od ničeho neumazala, a dokonce na mě nikdy nedopadlo ani smítko prachu.

Terka

Ahoj. Jsem aktovka. Byla jsem navržená a seskládaná v Číně a poslaná do Česka. Jednou si mě koupila nějaká paní a dala mě nějakému klukovi, který se mnou chodil do školy. Ale bohužel jsem jim nerozuměl, protože jsem ještě neuměl česky. A proto mě ten kluk začal učit česky a já se začal vzdělávat. Už vím, kolik je 1+1. Vždy když se vrátím ze školy, ze mě ten kluk jménem Adam vytáhne věci a dá do mě jiné. Takhle se to opakuje pět dní, pak mám dva dny volno. Adam je na mě hodný. A vůbec tohle nepíšu jen proto, že mi Adam drží pistoli u hlavy. Tak čau.

Moje aktovka je celá zbarvená dočerna. Má dvě kapsy, jednu větší a jednu menší. Po stranách jsou přišity dvě malé kapsy na pití. Ve velké kapse většinou nosím učení, v menší kapse osobnější věci, například peněženku. Na menší kapse je napsáno bílým písmem Adidas. Dostala jsem ji od sestry. V malé boční kapse nosím balzám na rty. Pití si většinou nenosím. Úplně na vrcholu aktovky je přišito černobílé potko.

Amálie Ella

Ahoj, já jsem aktovka. Měřím asi 45 cm. Na pravém a levém boku mám kapsy, do kterých si dává moje paní většinou pití, klíče a kapesníky. V obchodě mi dali šedou barvu, jak světlou, tak tmavou.

Mám jedinou velkou kapsu, do které si má paní dává nějaké knihy, pouzdro, pravítka. V té velké kapse mám jednu červenou na zip a dvě červené jsou otevřené. Moje paní se mnou zachází někdy dobře, ale většinou mě mrskne na chodbu a tam mě nechává.

Anička

Ahoj. Já jsem aktovka. Nevím, proč se tak jmenuji, já bych si dala jméno Dany, kapsovka, místovník. No nic, jdeme se vrhnout na příběh. Jednou v jedné místnosti, kde byly další aktovky, jsem ležela já. Byla jsem růžová s černou barvou na druhé straně a jedním velkým háčkem. Čekala jsem a čekala, až si mě vzala jedna holka. Dala do mě nějaké sešity do školy. Nevěděla jsem, co je to škola. A druhý den jsem to věděla. Učí se tam. A tak jsem byla šťastná až do té doby, co mě vyhodili do koše.

Danča

Ahoj, jsem aktovka Ondry. Nosí ve mně pomůcky do školy, hlavně taháky. Taky jsem tak trochu pilotka, protože vždycky, když přijde ze školy domů, letím do kouta. Někdy jsem hodně těžká a Ondru potom bolí záda. Jednou ve mně zapomněl mlíko, to zkvasilo. Potom jsem tak smrděla, že mě musel dvakrát vyprat. Ale prodělala jsem i operaci rozpadlého zipu, ale byla jsem potom v pohodě. Jsem jinak značka MEAT FLY. Každý den, když Ondra jde na oběd, narve mě vší silou do skříňky, což mě bolí. Barvy jsem černé a mám šedé zipy.

Ahoj, jsem Kačina aktovka. Moje barva je černá a mám na sobě růžové kytičky a zelené listy. Moc se mi moje barva líbí. Kača mě viděla na internetu a hned si mě koupila. Za několik dní jsem přijela k ní domů. Byla jsem zabalená ve velké hnědé krabici. Kača mě rozbalila a konečně jsem viděla světlo. Moc se mi u Kači doma líbilo. Donesla mě do svého pokoje a položila vedle jejího psacího stolu. Několik dní jsem tam jen tak ležela a nikdo si mě nevšímal, ale pak jeden den do mě Kača začala dávat věci, do mé největší kapsy dala učebnice a sešity, do prostřední svačinu a pouzdro a do malé klíče, peněženku a mobil. Celkem mám 4 kapsy, ale Kača použila jen 3. Pak si mě dala na záda a odešla se mnou do auta. Chvilku jsme jeli a pak jsme dorazili do školy. Tam se mi líbilo. Kača ze mě vždycky postupně vytahovala věci. A pak je zase dávala zpátky. No a od toho dne s Kačou chodím do školy každý týden od pondělí do pátku.

Ahoj, jsem Ami aktovka. Než si mě objednala, ležela jsem s ostatními aktovkami na skladě. Jednoho dne mě nějaký pán vzal a zabalil mě do krabice. Tři dny jsem někde jela, až mě dovezli k Ami domů. Rozbalila mě a pověsila. Po nějaké době začala do mě postupně dávat spoustu věcí, různé sešity, pouzdra, peněženku, no bylo toho spousta. Ale teď vám řeknu, jak vypadám - jsem černá s bílými puntíky. Vevnitř jsem hnědá, mám zde tři malinké kapsičky a jednu velkou, kde si můžete dát dokonce i notebook. Dále pod velkou kapsou, kde nosím sešit, je malá kapsa, kde nosím klíče, peněženku atd. Jako poslední jsou dvě boční kapsy, kde nosívám flašku nebo termosku s pitím. Teď přes školní rok chodím do školy, ale přes prázdniny jsem hozená někde v rohu nebo ve skříni. Jednou za čas mě hodí do pračky. A to je celý můj příběh.

Ahoj, já jsem aktovka, ale většinou mi říkají bágl. Jednou jsem si takhle ležel v obchodě a najednou přišel jeden kluk a tak se díval na mě a moje kámoše. Po chvilce řekl: "Má tři velké a tři malé kapsy, to je tak akorát." Oni si mě koupili, rozloučil jsem se s kámošema a mně se ze života udělalo peklo. Každý den ve mně nosí těžké učení a potom mě vždycky hodí do kouta. Je to děs. Jmenuje se Martin. Jednou jak přišel ze školy, klasicky si ze mě vyndal svačinu a nechal ve mně jablko. Ráno si toho všiml a řekl: "Fuj, to smrdí a je to zkvašené." Dal mě do koupelny a vyměnil mě za batoh. Bylo to odporné. Odpoledne mě asi jeho mamka umyla a bylo to v pohodě. Martin je na mě hrozně hnusný a podle toho, co říká, je to kvůli tomu, že jsem "školní" batoh.

Martin S.

Jsem aktovka Davida. Před třemi lety si vybíral na Heurece novou aktovku, chtěl se zipy a třemi kapsami. Po delší době si vybral mě. Jsem od firmy OXY. Jak David chodil do 3. třídy, tak se mi rozbil zip. David to řekl jeho mamce, ať ten zip opraví. Jo, málem bych zapomněla, mám modrou barvu a doplňuje mě křiklavá zelená. Ale nejhorší je pro mě 6. třída. David do mě dává hodně sešitů a učebnic. S Davidem jsem dodnes. A jsem strašně ráda.

Asi poslední den školy jsem byla koupená jedním klukem. Jsem celá černá s jednou velkou kapsou a dvěma malými kapsami. Hned jsem se těšila do školy, ale zůstala jsem doma. Říkala jsem si, co se děje? Ale majitel si mě asi vezme v září první den do školy. Chillovala jsem si v majitelově pokoji, ale pojednou mě dal do jiného pokoje na nějakou skříň. Tam jsem byla asi 1 měsíc. Říkala jsem si, že bych mohla seskočit. A taky že jo! Skočila jsem na zem a uviděla jsem portál a skočila jsem do něj a objevila jsem se v jiném světě a viděla jsem tam mini Shreka, který na mně tancoval a pak... potom byla tma a viděla jsem sluníčko, potom bylo všechno normální. Shrek tam nebyl. Bála jsem se, a tak šla portálem zpátky, ale v tom světě utíkal čas rychleji. Bylo 1. září a majitel mě začal nosit do školy.

Oliver

(Pokus o přepsání dalších příběhů jsem vzdala - některé byly tak prťavé, že bych musela používat lupu na každé slovo, některé se hrozně těžko luštily.)